Nejčastěji se v praxi stále setkáváme se zárukou bankovní. Banka jako ručitel je bonitním subjektem s léty zkušeností a se specializovanými útvary pro vystavování bankovních záruk.
Abstraktní povaha bankovní záruky umožňuje oprávněnému přístup k plnění v krátkém čase a bez ohledu na možnou platební neschopnost povinného. S využitím bankovní záruky lze zajistit dluh téměř jakékoliv povahy.
S povinností předkládat bankovní záruky za splnění různých povinností dle smlouvy se stále častěji setkávají i malí a střední podnikatelé.
Nejčastěji jsou požadovány následující typy bankovních záruk:
- Platební záruka (Payment Guarantee) zajišťující povinnost platby, např. za zaplacení faktury, splacení úvěru či úhradu leasingové splátky,
- Záruka za nabídku do veřejné soutěže (Bid Bond, Tender Guarantee), která zajišťuje povinnost vítězného uchazeče podepsat smlouvu, nezměnit nabídku anebo předložit bankovní záruku za splnění smlouvy,
- Záruka za zálohovou platbu (Advance Payment Guarantee), která je vystavována v případech, kdy je požadováno hradit část ceny předem; slouží k zajištění vrácení zálohové platby v případě, kdy dlužník zboží či služby nedodá, anebo dodá jen částečně a přitom zálohovou platbu nebo její část nevrátí,
- Záruka za splnění smouvy (Performance Bond) je nejčastějším typem, zajišťuje splnění povinnosti dodavatele ze smlouvy; na začátku běhu záruční doby je možné ji nahradit zárukou za záruční dobu (Warranty Bond), anebo se ponechá v platnosit bankovní záruka za řádné provedení až do ukončení záruční doby,
- Záruka za zádržné (Retention Bond), kdy zádržné (neboli pozastávka) je jedním z alternativních způsobů zajištění splnění povinností z kontraktu a uplatňuje se zejména u dodávek investičních celků. Zákazník je zde oprávněn zadržet určité procento plateb jako jistotu k zajištění odstranění případných vad či nedodělků. Pro dodavatele se ale jedná o větší ekonomickou zátěž z důvodu omezení jeho příjmů v cash flow, a tak může preferovat uvolnění zádržného na základě předložení bankovní záruky za zádržné.
Pojem a struktura záruční listiny
Bankovní záruka je vystavována v podobě záruční listiny. Záruční listina je písemné prohlášení výstavce, že při splnění jistých podmínek uspokojí věřitele do výše určité peněžité částky. Bankovní záruka tedy i nadále může být vystavena pouze v písemné podobě.
Jaké jsou základní náležitosti záruční listiny?
1. Identifikace stran – vystavující banky, beneficienta a příkazce
Mezi základní náležitosti patří identifikace stran, tj. vystavující banky, věřitele (neboli beneficienta bankovní záruky, tj. toho kdo má oprávnění z bankovní záruky) a dlužníka (neboli příkazce, tj. toho, jehož povinnost je bankovní zárukou zajištěna). Beneficient a příkazce jsou označeni jménem a jsou uvedeny jejich adresy dle veřejného rejstříku.
2. Identifikace zajišťovaného vztahu – dluhu
Identifikace dluhu je obsažena v úvodních ustanoveních záruční listiny. Jde o tzv. „podkladový vztah“, jímž může být např. smlouva, pravidla výběrového řízení nebo jiné právní jednání.
3. Samotné záruční prohlášení
Záruční prohlášení je jádrem záruční listiny. Obsahuje určení podmínek, které zakládají povinnost banky k výplatě zaručené částky, výši zaručené částky a měnu.
4. Závěrečná ustanovení
Obsahují lhůtu pro uplatnění nároků ze záruky u ručící banky, tato lhůta ohraničuje platnost bankovní záruky. Může být určena fixním datem, anebo je možné určit ji odkazem na určitou událost. Dále je v závěru určeno rozhodné právo a případné další informace a pokyny pro příjemce záruky (např. jde o informaci o postupitelnosti či nepostupitelnosti).
5. Datum, místo vystavení a podpis za vystavující banku
Za vystavující banku záruky podepisují osoby k tomu oprávněné dle podpisových vzorů banky.
Doporučení k posuzování textace bankovní záruky
Předtím, než podnikatel sjedná ve smlouvě se svým obchodním partnerem povinnost předložení bankovní záruky určitého znění, je vhodné projednat text záruky se svojí bankou a nechat si jej od odpřipomínkovat či zrevidovat. Uvedené platí, když je podnikatel v pozici příkazce, ale také pokud je v pozici beneficienta. Terminologie užívaná v bankovních zárukách je specifická, proto laik mnohdy drobné nuance v textu nedokáže posoudit. Důležitá je nejen samotná textace bankovní záruky, ale také související smluvní ustanovení stanovící, v kterých případech je beneficient oprávněn bankovní záruku uplatnit. Pokud by došlo k uplatnění bankovní záruky bez podkladu ve smlouvě, banka je sice povinna zaručenou částku vyplatit, jednalo by se však o neoprávněné uplatnění a příkazce by měl vůči beneficientovi právo na vrácení neoprávněného plnění a současně právo na náhradu škody.
Z pozice beneficienta je nutné zkoumat, zda se jedná o bankovní záruku neodvolatelnou, vyplatitelnou na první výzvu a bez přezkoumávání právního vztahu mezi příkazcem a beneficientem (tj. o záruku abstraktní).
Především v mezinárodním obchodním styku se bohužel občas objevují případy, kdy se požaduje vystavení instrumentů, které se jako záruky sice označují, ale zárukami nejsou (tzv. podvodné instrumenty). Jde zejména o snahu nakládat se zárukou jako s cenným papírem a o zapracování některých ustanovení připomínajících terminologii užívanou v právu cenných papírů. I v tomto případě doporučuji obrátit se na odborníka, který pomůže předejít případným rizikům.